Barča a Honza se rozhodli pro svatbu v zimě na Vysočině. Barča jako krasobruslařka tělem i duší doufala, že bude sněžit. Honza jako správný gentleman ji v tom podporoval. A vyšlo to.
Přípravy i hostina se konaly na jednom místě, v Hotelu Artaban, kde vaří jednu z nejlepších svíčkových, jaké jsem kdy ochutnala. Na obřad jsme se vydali do tři minuty vzdáleného kostela sv. Filipa a Jakuba. To už za doprovodu velkých načechraných sněhových vloček.
Na portrétní focení se nám navíc planety a hvězdy seřadily do té nejlepší konstelace. Barča s Honzou mají takové fotky, o jakých jsem si nechávala do té doby jenom zdát. Kousek od Žirovnic je totiž kamenný kruh druidů. Místo, kde se musí meditovat jedna báseň. Když jsme tam dorazili my, nemeditoval u něj nikdo. Zato nás obklopila mlha a čerstvě napadaný sníh. Cestou zpátky to Barča s Honzou sjeli na saních.
Spousta páru se zimních svateb bojí. Jasně, je to něco jiného než v létě. Ale za mě má svatba v zimě hned několik výhod:
Atmoška! Pro ty, kteří milují útulno a severské hygge se dá tohle v zimě vytvořit skoro samo.
Hosté jsou víc pohromadě a hlavním cílem je se zahřát zevnitř i zvenčí. Tohle lidi pak hezky spojuje.
Všichni dodavatelé mají mnohem víc volna, takže snáze seženete ty lidi, které byste si na svatbě fakt přáli.
Dneska už je i u nás sníh spíš vzácnost, pokud nebydlíte v horách. A tak kdo by neměl radost, když mu na svatbě padá. Pokud nejste silničář…
Nikdo neumírá horkem a nesnaží se celé odpoledne jen přežít v koutě. Včetně fotografů.
Není problém s ostrým poledním světlem a nehezkými stíny na fotkách. Celkově je zimní slunce nebo i zataženo na fotkách vizuálně příjemnější než ostré letní slunce. Natož v lese, na svatby v lese se v létě snad rovnou vykašlete.
