Obytná dodávka je sen. Můj i spousty lidí, co znám. Maruška s Honzou si ten sen splnili a takovou dodávku před rokem koupili. A pojmenovali ji Dylan. Prý v tom má prsty vysoké čelo…
Když mi napsali, že by se chtěli i s Dylanem vyfotit, byla jsem nadšená. Vyjeli jsme k okraji Moravského krasu, kde to máme všichni tři rádi, a ťapkali blátem mezi poli pšenice. Na louce obklopené kopci a lesy jsme zaparkovali Dylana, pozdravili pár místních šneků a přidali k tomu několik profesionálních tanečních kreací. A u rybníku sledovali, jak se proměňuje nebe a okolní příroda s příchodem průtrže mračen. Protože jestli jsem se něco tohle léto díky focení naučila, tak to, že není špatného počasí, jen nepřipravených a otrávených lidí.
Každé počasí má něco do sebe a ať už prší, sněží, peče nebo mlží, když je vůle, každý si z toho může udělat srandu a radovat se z přítomnosti. Zkuste to taky.
