K&P-264

ANO mezi kapkami deště a hrozny vína

Jednoho dne mi v mailboxu přistál hodně zajímavý email od Irči z Ostravy. Prý: „Žení se mi bratranec. Nevěsta je z Filipín a potřebují fotografa. A oba přiletí do ČR až na svatbu.“ Oukej. Takže mezinárodní svatba a angličtina k tomu jako bonus. To beru. Absolutně. Ještě jsem ani nevěděla, jak fajn lidi jsou ženich s nevěstou. Místo svatební schůzky v kavárně jsme si dali Skype call a hned mi bylo jasné, že tuhle dvojku chci fotit. Kaye a Peťa jsou oba zapálení sportovci, běhají, jezdí na kolech a zároveň působí jako naprostí pohodáři. Tím spíš, když jim s organizací svatby hodně pomáhá Peťova rodina, pěkně tady z Česka.

Do poslední chvíle jsem nevěděla, v jakém stylu a duchu se svatba ponese. Známé mi bylo jen místo – Vinařský dům Dominant, a že budou kolem vinice. Spousta vinic. A spousta hroznů. Právě totiž dozrávaly.

Tak jsem měla překvápko. A jaké! Dřevo, bílé květiny, krajka, trocha zlata a do toho hlavně kotel pohody. Jo a taky deště. Prostě nádhera. To potěší každého fotografa, že jo. Kaye i Peťa se i na živo potvrdili jako nejvíc pohodový pár a focení příprav bylo jedno z vizuálně nejzajímavějších, jaké jsem kdy fotila. Přípravy jsou vůbec jedna z mých nej částí svatebního dne. Miluju to těšení se se špetkou očekávání a zároveň lehké nervozity. Něco je ve vzduchu. Nevěsta si užívá chvilky, kdy je ve středu pozornosti a mění se ve vílu. A že z Kaye tedy byla víla naprosto pohádková.

Mám ráda, když si pár domluví „first look“, první setkání, někde stranou od lidí. Podle mě to má o chlup větší kouzlo, než při obřadu. Můžou si vychutnat chvilku soukromí a poprvé od rána říct v soukromí jeden druhému něco milého. A když se na svou pohádkově krásnou Kaye poprvé podíval její Peťa, stálo to za to. Tohle jsou momenty, kdy se spoustě pánů podlomí kolena nebo minimálně roztajou ve tváři. A to my slečny moc rády.

Celou tuhle svatbu bych shrnula do jednoho slova – pohoda. Nikdo si nelámal hlavu s deštěm. Kaye nevyšilovala, když zjistila, že se jehlové podpatky jejich naprosto božích Jimmy Choo’s zabořují do rozbahněných řádků vinohrad, a prostě se zula a šla bosky. Protože proč ne? Lidi se nebáli projevovat radost, třeba i slzami štěstí. Všichni se bavili, měli rádi, děti jezdily na odrážedlech jako Niki Lauda, tančili mladí i staří, prostě bylo dobře. Bylo tak dobře, že o téhle svatbě napsal i filipínský svatební blog Bride and Breakfast.

A i když už jsem děkovala, udělám to znovu – Díky Irčo, že jsi mi tehdy napsala, and thank you Kaye and Peter for making me a part of such an important day of your life.