Vílí svatba v kouzelném Chesteru

Asi mám štěstí na pohodové svatby. Tuhle bych charakterizovala hlavně třemi slovy:

láska – protože čišela nejen z novomanželů, ale ze všech lidí kolem

solidarita – protože se na svatbě podílela spousta kamarádů a příbuzných, každý tím, co uměl nejlíp

pohádka – protože pro mě se vše odehrávalo v naprosto pohádkovém prostředí britského Chesteru, mezi cihlovýma domkama a ruinama starých hradů, obklopení zelení a mraky a Guinessem a vůbec.

No a když fotíte dva lidi, kteří se tak bezmezně milují a máte vše výše uvedené, celá svatba včetně dne před i po ní prostě musí být skvělá. Takže i přes náročnou svatební zkoušku, pletení věnečku z levandule do tří do rána, dojídací piknik zakončený brutální průtrží mračen, při které jsme zmokli nejen my všichni, ale hlavně zbytky jídla (včetně božího mrkvového dortu), je všechno fajn. Nic z toho nevadí. Naopak vlastně na všechno vzpomínáte s neskutečným potěšením. Protože i ty ne úplně dokonalé zážitky můžou být ve výsledku super.

A tahle svatba, ta super byla.


Svatební den


První setkání – tradice v Anglii nebo Americe, kdy se ženich setkává s nevěstou ve svatebním poprvé v soukromí místo před oltářem


Nedělní piknik