Naše první malé

Byla zima. Leden přesněji. A v lednu se venku s tříměsíčním prckem fotit nechcete. Oskar spal, smál se, jedl, koupal se a určitě přitom netušil, že se kolem něj motá někdo s foťákem. Jednoho dne bude koukat.

Ty malý uši…

A jaký měl ručky a nožky.

To všechno byl a je on.

Musím říct, že mě tohle baví čím dál víc. Fotit svět jaký je. A jak ho vidím já. Tohle zkombinovat, aby se vytvořilo něco jedinečného a neopakovatelného. I když je to u vás doma, kde to znáte. I když je to v oblečení, které nosíte denně. I když při tom děláte věci, které děláte běžně. Pořád to má v sobě tu špetku nového. Kořením to svým pohledem na věci, svým pojetím barev. A je mi jedno, že si myslíte, že máte velký nos, dvojitou bradu, nebo jste moc hubení… Krása je v něčem úplně jiném.

Pokud to vidíte stejně, jste můj člověk.