Žít jaro

 

Chci žít v zemi věčného jara! Každý den vdechovat kvetoucí stromy. Procházet se pod střechou z bílých kvítečků. Kochat se doma ve váze větvičkami zlatého deště. Uctívat růžový hábit sakur. A mít díky tomu každý den báječnou náladu.

Duben jsem započala ranní vycházkou na mé oblíbené místo v Brně. Neznám lepší způsob, jak se naladit na pozitivní vlny. V momentě, kdy skončí pracovní týden a máte před sebou dva dny volna, je to fajn. Když máte zároveň jaro, je líp. A pokud svítí sluníčko a teploměr ukazuje dokonalých dvacet stupňů, je to skoro splněný sen. Takový byl první dubnový víkend.

d o k o n a l ý

Škoda jen, že celá ta krása tak rychle pomíjí. Už včera se na cestě pod trnkami třepotala spousta opadaných okvětních lístků. Každý rok vím, že přijde konec, a stejně to každý rok zabolí a píchne u srdce. Pak se nadechnu a připomenu jednu důležitou věc. Nic netrvá věčně. A právě ty nejlepší věci se ztrácejí nejrychleji. Člověk si jich musí o to víc vážit a uvědomovat tu nestálost. Nechat je protéct celým krevním oběhem, naplnit jimi plíce a ten pocit si udržet jak dlouho to jen půjde. Žít tady a teď a naplno je nejlepší recept na štěstí…

Takže ačkoliv vím, že za pár dní se po té nádheře slehne zem, nebudu propadat panice.

A budu    ž í t      j a r o…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *